Moje zimní trénování

12:22

Na chvilku jsem si od psaní odpočinula. Ne, že bych úplně chtěla, ale nebyla ta správná nálada a hlavně čas. Leden je vždycky měsíc zmatku a práce. I trénování a ostatní příjemnosti musely jít na chvíli stranou. Aspoň jsem měla čas urovnat si pár věcí v hlavě.

Dnes mám nachystané nahlédnutí do tréninků. Takové odhalení, co mi dělá radosti a starosti. A samozřejmě mé cíle a plány. Příjemné čtení. 

Kdo četl mé ostatní články ohledně sportu (např. ZDE), musí uznale pokývat hlavou, že je zázrak, že jsem stále v procesu trénování. Ať už je to díky mému odlišnému přístupu, jiným tréninkům nebo menším nárokům. Jsem za to moc ráda. Dřív bych touhle dobou měla nějakou bolístku, byla bych stále nemocná a unavená. Našli jsme super balanc mezi tím, co moje tělo stíhá uregenerovat a kvalitním tréninkem. Jak se to podařilo?
I když jsem se hýbala celý svůj život (a myslím si, že docela aktivně), pořád jsem v rámci triatlonu začátečník. Plavat kraula jsem neuměla, kolo a běh mě nikdy moc nebraly. Když jsem poznala Dana, začala jsem z místa trénovat. Docela dost trénovat... Nepřistupovalo se ke mně jako k člověku, který je v tomhle všem nový. Všechno jsem zvládala a měla jsem odhodlání. Do té doby, než přišlo první zranění. Poté následovaly čím dál častější výpadky (mnohdy i na několik měsíců) a demotivace. Dostala jsem se do fáze, kdy jsem se smířila s tím, že vše budu dělat "jen tak", bez větších cílů, protože moje tělo na to nemá. Což je ale skoro nemožné takto si to nastavit, když máte vedle sebe někoho jako je Dan. Zkoušela jsem se teda trénovat sama, což je kapitola sama o sobě. Stručně - byla jsem nadšená, jak jsi budu všechno dělat podle sebe, hlavně proto, že mě to baví. Ale jelikož to nemělo hlavu a patu, začalo mě rozčilovat, že se neposouvám, takže mě to ani nebavilo.😂Byl to začarovaný kruh.
Vše se změnilo příchodem svěřenkyně Aničky. Já byla po zdlouhavé nemoci, takže jsem měla před sebou opatrný nájezd do tréninkového procesu, kdy jsem se strašně bála, jak dlouho mi tělo zase dovolí sportovat. Nějak jsme se s Danem shodli na tom, že bych se mohla k Aničce přidat, aspoň do té doby, než budu schopna vrátit se ke svým tréninkům. Jelikož šlo o úplnou začátečnici, nechtěla jsem, aby to pro mě byl krok zpátky. Prošla jsem si tedy trpělivě celým procesem pro začínající sportovce a světe div se, neskutečně mě to posunulo. Jak fyzicky, tak psychicky. Anička je takový talent, že nás během pár měsíců dostala tam, kam jsem celou dobu mířila. Ani si nedokážete představit, jak moc jsem momentálně šťastná a vděčná svému tělu. Konečně mám mimo jiné zimní přípravu bez výpadku, konečně mě nic netrápí!😊Největší motor je pro mě neustálé posouvání se. Viditelný progres naprosto ve všem a ještě s bonusem, že mě to všechno baví na 110%.
Ještě nesmím opomenout, jak moc mi pomohlo nemít psané tréninky na tělo. Působí to dost hloupě a nechci, aby to vypadalo, že Danovo trenérské umění špiním. To ne! Ale pořád je to můj manžel a pro nás pro oba je dost složité spolu existovat co se sportu týče. Obtížnost tréninků nebyla zrovna nejlehčí, protože šlo o to, abych byla prostě dobrá. Měla jsem neustále pocit, že zklamu trenéra a partnera v jedné osobě. Bylo to dost těžké. (Zpětně se vůbec těm fyzickým a psychickým neduhám nedivím.) V momentě, kdy jsem tedy začala trénovat podle tréninků pro někoho jiného veškerý stres a tlak zmizel. Už to není "musím jít a musím to splnit". Teď je to "splním to, když se na to budu cítit a budu chtít". Pro některé dost divný přístup, pro mě dost osvobozující. I Dana přístup ke mně se dost změnil. V klidu se spolu dokážeme o trénování bavit, což je dost důležité. Možná se i dostaneme k tomu, že si spolu nějaký trénink dáme.😄

Zimní příprava - ve zkratce objemy a posilovna. Naplavávání, najíždění a nabíhání kilometrů mě vždy bavilo. Každý vytrvalecký trénink za poslední dobu byl naprosto skvělý a naplno užitý. Hlavně o víkendu, kdy se občas poštěstilo s počasím. Takový příjemně trávený čas. Sem tam se tedy v tréninkáči objevily i intervaly, to abych nezapomněla. Což mi zase na chvilku srazilo hřebínek.😅V hlavě se mi zase objevily typické otázky "proč to děláš?", které jsem se za tu dobu naučila obstojně zahánět posměšným uchechtnutím. Taková menší odbočka - neradím praktikovat mezi lidma, jste potom za blázna.😆
Tréninky v posilovně mě svým způsobem baví a taky nebaví. Baví mě ten fakt, že je tam člověk ve dvou, pomáhá si navzájem a dělí se o takovou tu momentální náladu z endorfinů. Nebaví mě to, jak mi některé věci nejdou a jsem v nich špatná. A znáte to, člověk nerad dělá to, co mu nejde. U mě to platí dvojnásob.😖K tahání vah mám od začátku svůj osobitý postoj - nikdy jsem tomu nepřišla na chuť. Jenže, nedá se nic dělat, posilovna se v mém případě ukazuje dlouhodobě jako velmi potřebná. O svalovou hmotu bych se zrovna dělit nemohla, z čehož potom pramení některá zranění atd. Naštěstí Danovi tréninky nejsou takové ty klasické, kdy člověk zvedá do nekonečna činky jak trdlo s vidinou "vypadat co nejlíp, i když k ničemu jinému to stejně nebude". Naše tréninky mají trochu jiný směr. Občas jsou brutální, občas je ani nestíháme dokončit a několikrát si sáhneme daleko za komfortní zónu. Kdo by chtěl zkusit na vlastní kůži, nechť se připojí...😄
V plánu je tedy co nejvíc zesílit a pokusit se obalit co nejfunkčnější aktivní hmotou. Samozřejmě jen do takové míry, aby to plnilo vytrvalecký účel. Potom nastane sundavání (zatím) 4kg čistého tuku, to počítám někdy na jaře. A až dosáhnu této mety, uvidí se, co dál.

Momentálně zase koketuju s tréninky přímo na tělo, protože moje cíle a cíle Aničky nejsou totožné, a přijde chvíle, kdy se naše cesty trochu oddělí. Stále máme spolu posilovnu a některé víkendové tréninky. Časově jsem teď dost vytížená, takže občas prostě trénink musí jít stranou. Co ale opravdu nevynechávám je silový trénink a jóga, kterou jsem začala brát vážněji, než kdy před tím. I veškeré ambice a cíle se teď spíš motají kolem jógy (o tom ale v jiném článku). Co se týče cílů ohledně triatlonu, čekám, co přinese jaro. Jak bude vypadat "forma" a čeho vůbec budu schopná. Podle toho se budu rozhodovat, co dál. Nic ale nehrotím a nic neočekávám.😊Prostě uvidím...

To by bylo pro tento článek všechno. Sportujícím přeji co nejlepší zimní přípravu, nesportovcům, ať začnou sportovat a všem, ať vás baví to, co děláte. Poslední věc - pro svěřence Dana. Važte si toho, že můžete s Danem trénovat, protože ani jeho manželka takové štěstí nemá!😄Mějte se krásně a ahoj!



You Might Also Like

0 komentářů

Oblíbené

Like us on Facebook