Body update I.

20:00

Co, jak, proč a za jakým účelem - co se trénování týče. O tom všem se dnes rozepíšu.



Kdy já naposledy psala o trénování? To už bude nějaký ten pátek, že? To jsem možná ještě měla nějaké ambice v triatlonu. A nebo spíš přesněji - nebyla jsem triatlonem znechucená.😀No, člověk a chutě se v průběhu života mění. A vy se v dnešním psaní dozvíte, co se konkrétně změnilo u mě. Příjemné čtení.

Vy, kteří mě sledujete poctivě víte, že jsem přesedlala na jógu. Přesměrovala jsem do ní veškerou energii a úsilí. A vydrželo mi to celkem dlouho. Vše jsem tomu podřídila a přizpůsobila, s vidinou, že to tak má být. Avšak postupně jsem začala cítit lehké vyhasínání mého já. Později se přidal pocit neúplnosti a nevybité energie. V září jsem byla na 14 dnů dlouhé dovolené, kde jsem opravdu hodně trénovala. Měla jsem k tomu dokonalé prostředí. Dva tréninky denně, jóga, kvalitní strava. Byl to pro mě zlomový moment, kdy jsem se našla, kdy jsem konečně pochopila, co od sebe mám chtít a kam se mám ubírat. A hlavně, konečně jsem se zamilovala do svého těla. (I když jsem tou dobou měla na své poměry víc kilo, než jsem zvyklá.) Důvod byl prostý. Měla jsem kvalitní zimní přípravu, která se mi v létě vrátila. Fascinovalo mě to a byla jsem nadšená. Poprvé jsem zakusila ten pocit, jaké to je, když se vám oddřené hodiny zúročí. Vše, co jsem do svého těla investovala mi mnohonásobně oplatilo zpět.😊
Po návratu domů jsem se ještě nějakou dobu plácala v myšlenkách, že opět půjdu do kalorického deficitu a budu si počítat makra. Důvodem bylo pouze číslo na váze, nic jiného. Snažila jsem se nadále držet režim, který jsem měla v Itálii, s tím rozdílem, že jsem přidala posilovnu. Ale opět jsem se setkala s problémem, že je to na mě moc jednotvárné. Koumali jsme tedy s trenérem co a jak, když jsem tak náročný tvor. Co s člověkem, který nemá ambice v určitém sportu, ale chce být co nejfunkčnější, a chce zvládnout běžecký nebo triatlonový závod kdy se mu zachce? Pohrávali jsme si s myšlenkou zkusit něco, čemu jsem se bránila celou dobu, ale často jsem o tom básnila. Nehlídat si absolutně stravu, všechno směřovat do tréninku, který bude maximálně funkční a vynechat vše ostatní (kromě jógy). Postupem času přidávat ostatní sporty a vytvořit tak naprosto dokonale fungující celek. 
Shodli jsme se, že jsem na to poprvé za celou dobu trénování tak nějak připravená. Asi jsem sportovně dozrála či co. Takže trenér na to kývnul, pod podmínkou, že budu psychicky v pohodě a budu mu na 100% věřit. Pokud jste četli i mé ostatní články ohledně sportu víte, že to není pro mě jednoduché. Naposledy, když jsem se dostala do (pro mě) dobré formy jsem trénovala se svěřenkyní Aničkou, kdy tréninky byly psané čistě pro ní. Já dělala vše s ní, ale proto, že jsem chtěla. Neměla jsem nic nařízeného a nikdo ode mě neočekával výsledky. A fungovalo to skvěle!🙈Já vím, jsem komplikovaná...

Začala jsem tedy pouze 3x týdně tréninky funkčního fitness v posilovně (spodek, vršek, celé tělo). A má to sakra grády. Oproti tomu, co jsem dělala dřív je to dost jiné. Cvičím jak s vlastní vahou, tak činkama. Je to všechno rychlejší, pohyblivější. Cítím, jak tělo funguje jako celek a miluju to od prvního dne. Pálím v průměru kolem 1000kcal za trénink a myslím si, že jsem se v životě takhle nehecovala.😬Po příchodu domu padám na hubu a jsem vděčná, že druhý den mám volno. Naučila jsem se nebýt nervózní z toho, že mám "pouze" jeden trénink denně a že si nepočítám jídlo. Užívám si svou "objemovou" životní fázi, o které jsem prohlašovala, že si ji chci zkusit, ale nikdy jsem na to neměla. 

Po 5 týdnech těchto tréninků:
- přijdu si prostě větší a ne tak kostnatá jak jsem bývala. Jsem zakulacenější, nárůst svalové hmoty je vidět hodně na vršku, který nabobtnal - např. ramena a křídla. Samozřejmě jsem šla i % tuku nahoru, což je vidět jak na prsou (tam mě to rozhodně neštve😂), tak i bohužel na břichu. Občas se zhrozím, že takovou cejchu jsem jakživ neměla. Ihned však mávnu rukou, že to k tomu patří a není to nic, s čím bych si později neporadila. 
- silově jsem šla nahoru víc, než za půl roku (předešlé zkušenosti). Je to pro mě neskutečné a posunula jsem díky tomu svou fyzickou hranici a mínění o sobě.
- zlepšila se mi fyzička, ač jsem byla zprvu skeptická, že to tak může být. Ale ano, potvrzuji, funkční fitness je na fyzičku naprosto skvělé! Už jsem měla možnost otestovat posun v běhu.

Největší plus pro mě je, že jsem dost změnila přístup. Neženu se bezhlavě za cílem, na každý trénink se těším a jsem na jeho konci spokojená. A hlavně... Baví mě to, věřím trenérovým tréninkům, a sobě! A proto to má ten efekt.😊Jsou to tři nohy od trojnožky. Pokud jedna z nich nebude dost pevná, celá stolička bude rozviklaná a možná spadne.
I když mi to trvalo, konečně jsem pochopila, jak to trenér celou dobu myslel, když pořád opakoval "musíš tomu věřit, jinak to nemá smysl". Přeci jenom to se mnou není úplně marné... jen to trvalo 4 roky.😂

Jsem zvědavá, o čem budu psát příště, jestli už budou nějaké změny, posuny a tak. Uvidíme. Dnes už je to tedy pro dnešní článek vše, díky všem, kteří dočetli do konce. Můžete mi tu zanechat komentář v podobě vašich aktuálních cílů, ráda si je přečtu. Mějte se krásně a zase někdy ahoj!


You Might Also Like

1 komentářů

  1. Ahoj Markétko,jsem ráda, za tyto motivační články ze života. Mas v sobě tolik energie... Mám dvě malé deti, začala jsem se zajímat o jogu a s nainstalováným instagramem přišla velká spousta inspirace krasnych,sikovnych jogínek. Přišla jsem tehdy i na tebe a jsem za to rada. Sportu zdar a ať ti nový tréningový plán vydrží a bavi.

    OdpovědětSmazat

Oblíbené

Like us on Facebook