Můj měsíc listopad

12:28

Shrnutí celého měsíce našeho života potřetí. 

Listopad - počasí je snad hnusnější než kdy předtím. Začíná být vlezavá zima a člověk se musí sakra přemlouvat, aby dobrovolně vylezl ven. Všichni okolo se zdají být otupělí, unavení a podráždění. Někteří se potýkají s přetrvávající špatnou náladou a nemocemi. Je vidět, jak všem chybí sluníčko. Ale sem tam se stane něco, co vás z toho všeho vytrhne. Jak dopadla loterie na extrémní triatlony příští rok? Co jsme dělali v Praze v Drive Housu? Sedl už Dan po nehodě na kolo? Čtěte dál!


Náš život
Od poslední návštěvy v nemocnici jsme se snažili sehnat rehabilitace. Což se najednou ukázalo být nadlidským úkolem. Když už se něco naskytlo, měli volno až od Nového roku, což nepřipadalo v úvahu. Nic jsme tedy nesehnali a poukázka na reha nám propadla. Jeli jsme znovu do nemocnice a Dan očekával, že se bude projednávat další operace - tentokrát loktu. K našemu překvapení mu ale bylo řečeno, že se doktorům do operace nechce. Protože se bojí, že by to mohlo být po zákroku horší, než před tím. Napsali mu tedy 4x víc rehabilitací, že se to s tím loktem zkusí po dobrém. Což je docela zvláštní, když se jedná o odlomky kosti, které překáží v pohybu. Plus tedy ještě Dan dostal na ukazováček tzv. dynamickou ortézu, která mu rovná pochroumané šlachy. Odjížděli jsme docela v rozpacích a přemýšleli, jak to udělat, aby se Dan dostal do dobrých rukou ohledně fyzio a reha. Nakonec se něco podařilo sehnat, jen se musí kousek dojíždět. Samozřejmě v naší situaci lepší než nic. 
Jinak to s námi bylo zase jako na houpačce, člověk měl ve finále chuť se na všechno vykašlat, zavřít se doma a nevycházet. Ono je fajn pořád se snažit být pozitivní, ale očividně nám od začátku někdo něco nepřeje. A v momentě kdy víc energie investujete, než dostáváte, přijde vyčerpání. Když už jsme se zase cítili skoro až na dně, zahnaný do kouta, a jedinou útěchou nám bylo, že máme jeden druhého, zazvonil Danovi jednoho dne telefon. Podle tónu hlasu mi bylo jasné, že se něco děje. Nervózně jsem poposedávala a srdce mi vyděšeně tlouklo, co se zase stalo. Jen co Dan položil telefon zeptal se, jestli vím, kdo to byl. Přitom chodil sem a tam (to dělá vždy, když o něčem usilovně přemýšlí). Jen jsem pokrčila rameny a čekala, co z něj vypadne. Volal Kuba Ouvín, známí spíš jako Big Buba - děčínský rodák, sportovec, komentátor a hlavně moderátor pořadu Drive na Óčku. Další den měl mít zrovna natáčení Drivu a domluvený host mu neměl dorazit. Chtěl tedy po Danovi, aby dorazil on! Nevím, kdo byl víc zaskočený, jestli já nebo Dan.😄Pořád jsem jen opakovala, že si dělá srandu a co budeme dělat. No, plány na další den byly jasné. Takže jsme ráno vyrazili opět směr Praha a byli neskutečně nervózní a zvědaví zároveň.
Zase do Prahy...
 Cestou jsme se stavili za kamarádem Láďou Gáškem, který tou dobou chystal obrazy na vernisáž v Hradci Králové. Určitě doporučuji mrknout na jeho stránku, protože je to neskutečný talent! Odkaz ZDE. Chvíli jsme pokecali a zároveň čekali na instrukce. Kuba nám neodepisoval, začala jsem být dost nervózní, že se na nás vyprd a našel si někoho jiného.😅Vzhledem k našemu neustálému "štěstí" by to nebylo divné. Našla jsem tedy na internetu sídlo Drivu, nejbližší parkoviště a vyjeli jsme. Všechno jsme krásně stíhali, jen jsme si nebyli jistí, jestli dům, před který nás navigace dovedla je TEN Drive House. Naštěstí byl a my se konečně setkali s Kubou. Ve třetím patře stylově zařízeného baráku si s Danem prošel otázky a řekl co a jak. Já se jen dívala okolo a nasávala atmosféru. Potom jsme už jen čekali, než nás zavolají a začne se natáčet. Já u všeho byla, potichoučku jsem to sledovala a občas měla co dělat, abych nevyprskla smíchy. Kameraman byl na tom podobně a několikrát smích dusil v rukávu.😄Byla to sranda a Dan byl profík, jsem na něj moc pyšná. Celá událost byl obrovský zážitek, který nás zase posunul o kus dál. A děkujeme Kubovi za jedinečnou možnost!
Řádná dokumentace.
S Kubou a nebožkou helmou.
Poslední věc, která nám vlila novou motivaci do žil, byla jedna z nejlepších za poslední dobu. Ale to si přeskočte na úlovek měsíce.😛

Sportování a životní styl
Dalo by se říct, že nejlepší tréninky teď byly v plavecké hale. Sice si člověk musí potom hodinu fénovat vlasy a nemůže jen tak odejít jako v létě, ale pořád je to lepší než moknout na kole.😅 Počasí opravdu nemělo slitování, nejednou jsem brutálně zmokla. Navíc u nás v lese stále leží popadané stromy z nedávné vichřice, takže při klouzání bahnem se ještě překračují a podlézají kmeny. Takový Sparťan race trochu. Už vlastně ani nevím jakou barvu mají moje boty, protože jsou nonstop špinavé a totálně mokré. Byla jsem teda víc vděčná za tréninky na pevném povrchu, tam se mi aspoň nepokoušely vymknout kotníky.😄Naštěstí jsem zvyklá být venku za každého počasí (děkuji rodiče). Takže sportovat za větru, deště a zimy mi nevadí. Jen takové to prvotní odhodlání. To, než se člověk zvedne, oblíkne a smíří se s tím, že do toho nečasu opravdu jde. Potom už je to v cajku. Jen mi pořád moc nejde ten odhad jak se obléknout. Většinou je mi šílené vedro. I přes Danovy rady, ať si toho na sebe vezmu méně se vždy nabalím.😂Nesnáším když je mi zima. 
Abych nezapomněla, můj manžel začal opět běhat a jezdit na kole. Od nehody to byly 2 měsíce. Měla jsem strach, jak to zvládne jeho hlava, ale očividně je vše v naprostém pořádku. Už je zase ve svém živlu. Když šel běhat poprvé, řekl, že jde na cyklostezku a jen 3km. Pečlivě jsem mu zatejpovala rameno a čekala, jak hned bude zpět. Nakonec z toho bylo 13km v terénu. Myslela jsem, že se z něj zblázním!😂Vítej zpět!
Plavání.
Takhle to vypadá všude.
Běhání v blátě s holkama.
Jeden z nejlepších tréninků tenhle měsíc byl 11km běh na Belveder. Běžela jsem s Aničkou a měly jsme sebou chlupáče. Hrozně jsem se tam chtěla podívat, a i přes sychravé počasí to byl super zážitek. Určitě se tam chci ještě někdy vrátit. 
S Ájinkou na Belvederu.
Ještě lepší trénink byl 15km běh ve vytrvaleckém tempu. Hrozně jsem si ho užila a nepřišla mi ani jedna krize. Od 10km se mi běželo úplně nejlíp, což mě ještě víc nakoplo. Celou dobu jsem si jen hlídala tepy a užívali si to. Hned po doběhu jsem prohlásila, že to byl jeden z nejlepších běhů vůbec.😀
Jógu jsem rozhodně tenhle měsíc nešidila. Taky jsem si mohla užít malé pokroky které pramení z pravidelnosti. Poctivě protahuju před každým tréninkem, pořádnou jógu si dávám po tréninku a potom na zklidnění před spaním. Někdy mi to vyjde i 4x za den. Neskutečně tím uvolňuju veškerý stres a špatnou náladu, plus jsem víc a víc flexibilní.😊Hlavně se nedá mluvit o tom, že bych byla po náročnějším tréninku zatuhlá a zkrácená. Samozřejmě se tím vyhýbám veškerým bolístkám, které mě vždy trápily. Takže, pokud tak neděláte, určitě začněte! 

TOP úlovek(ky) měsíce
Letos Dan zkoušel loterii na Norsmana a Swissmana (extrémní triatlony). Norsko bohužel nevyšlo a byl z toho dost zklamaný. To ale brzo přešlo, protože ho vylosovali na Swissmana.  Ještě pořád tomu nemůžu uvěřit. To bude takový zážitek. Švýcarsko je můj dlouholetý sen a ještě s kombinací extrémního triatlonu? Už se nemůžu dočkat!

Citát měsíce
Tenhle měsíc nevystihne nic lépe než můj oblíbený začátek písničky od pánů Voskovce, Wericha a Ježka. 
Život je jen náhoda, jednou jsi dole jednou nahoře...

Lidi milí, snad jste si ještě listopad užili v poklidu, bez vánočního bláznění. Já tedy ano.😁Přeji předčasně krásný prosinec. A hlavně, buďte v klidu, nehoňte se za drahými dary, užívejte si chvíle se svojí rodinou třeba u pohádek. To je přeci nejvíc. Mějte se krásně a u dalšího článku ahoj!


You Might Also Like

1 komentářů

  1. Play Blackjack at a Casino! - Microgaming - Microgaming
    A classic card septcasino game goyangfc is a thrilling and engaging blackjack game at Microgaming. titanium earrings This fun https://deccasino.com/review/merit-casino/ game is now available for your device! bsjeon.net

    OdpovědětVymazat

Oblíbené

Like us on Facebook