Můj měsíc prosinec

17:21


Trochu pozdě, ale přeci. Poslední měsíc roku 2017.

Mezi většinou lidí nejočekávanější měsíc roku. Protože Vánoce. Obchoďáky už dávno hrají koledy a hustí do nás ze všech stran vánoční atmosféru. Já se rozhodně nebráním, tenhle čas miluju. Vánoce ale neznamenají pokoj od tréninků, pracovních povinností atd. Jak jsem veškerý shon zvládla si můžete přečíst v následujícím článku. Příjemné čtení.



Náš život
Celý prosinec Dan chodil na rehábka, do nemocnice jsme měli jet na kontrolu až ke konci ledna. Určité pokroky tam byly, ale ne tak velké, aby byl Dan spokojený. Naštěstí přišel na jiné myšlenky na kole, na kterém opět začal trávit dost času. Po delší době jsem ho viděla zase ve svém živlu a jsem za to ráda. Počasí nepočasí, ten chlap je stejně nezmar.😃Taky jsme se spolu vydali plavat - poprvé od nehody. Byla cítit jistá nervozita, ale podle mě to nakonec šlo lépe, než jsme čekali. 

Ve svém živlu.
Čas vánoční jsme si s Danem náležitě užili. Měli jsem oba dva týden volno, na které jsme se těšili jako nikdy. V práci jsem odpočítávala každý den jako malé dítě. Takovou naladěnost a nedočkavost zažívám opravdu jednou do roka. Dan by mohl vyprávět - 24. prosince ráno vždy vstávám s větou: ,,Jsou Vánoce!!!" a skáču na posteli jak blázen.😂Nejkrásnější čas pohádek, dobrého jídla a lenošení. Jen si vzpomenu a vrátila bych čas.😊Na Štědrý den jsme byli s mou rodinou a byl to opět jeden z nejpovedenějších večerů. Musím přiznat, že čím jsem starší, tím mám Vánoce víc a víc ráda. Letos jsem se táák moc těšila na řízky s bramborovým salátem, pohodu a čas trávený s rodinou!😍Už se nemůžu dočkat dalších Vánoc!
Letos jsem byla hodně tématická!😄
Silvestr jsme nakonec slavili v kruhu rodinném. Většina našich přátel zůstala sama doma u televize. My jsme se tedy sešli v 7 lidech. Odehráli jsme si turnaj ve fotbálku, pokru a bowlingu - taková poklidnější zábava. My s Danem jsme kolem 1 hodiny jeli za našima, popřát do Nového roku a potom domu. 

K mému potěšení jsme s rodiči zase obnovili výletování. A tentokrát s námi začal chodit i Dan, protože dronovat na nových místech je dost lákavé (i za cenu toho, že musí chodit).😄 Během prosince jsme se tedy dostali:
-  na rozhlednu na Studenci u České Kamenice. Kde jsme zažili první pořádný sníh. Krásně nám svítilo sluníčko a musím napsat, že jsem si to opravdu užila. Až teda na to, že na rozhlednu jsem nevylezla.😅 Dala jsem to do druhého patra, a potom už jsem zase lezla dolu. Rozhledna byla z takových těch roštů, přes které je pod vás vidět. A to nedávám. Třeba se jednou nečekaně překonám, kdo ví.😄
Počasí se opravdu povedlo.
Krásná zima.
- na nově opravenou vyhlídku Císařský výhled u nás v Děčíně. Na 2. svátek vánoční se udělalo tak krásné počasí, že by člověk řekl, že je jaro. S mamkou jsme neváhaly, vytáhly babičku a vydaly se prozkoumat nově opravenou vyhlídku na Kvádrberku. Ten samý nápad mělo ovšem dost lidí, takže národa jak na Václaváku. Panoramata byla i přesto nádherná a člověk se kochal s hrdým pocitem, že toto má za humny.
Zpřístupněné a opravené.
Tenhle výhled miluju!
- do Tisé za sněhem a dronováním. V Děčíně jsme tou dobou měli takové to ošklivé pošmourno, mokro a blátivo. Pracovně jsme jeli odvézt balíček do Tisé a Dan si vzal prozřetelně drona. Už na Sněžníku se nám naskytla podívaná na sluncem zalité haldy sněhu. Nedočkavě jsem v autě poposedávala a už se těšila, jaká nádhera to bude v Tisé. Přijeli jsme těsně před západem slunce. A na skalách to byla doslova kýčovitá podívaná. Takové energie během chvilky jsem dlouho nenačerpala. 
Sníh a nádherný západ.

Ale zima byla řádná.
- na Milešovku. Silvestrovský výstup na královnu Českého středohoří je už tradice. Minulý rok šlo o jeden z nejkrásnějších výletů - hlavně díky počasí. Letos to bylo pro odhodlané a odvážné, i tak jsem šli početná parta. Včetně naší babičky, kterou prostě musím zmínit. V jejím věku udržet krok s mladší generací je prostě obdivuhodné. Jinak nám poprchávalo, foukalo, a cestičky na závěrečném stoupání dost klouzaly. I přes nepříznivé podmínky bylo na vrcholu dost lidí. Po bouchnutí šampaňského se počasí docela vybralo a my jsme se mohli pokochat (v rámci možností). 
Rozhledna byla zavřená.
Vyčasilo se!
Letos nás bylo opravdu hodně.

Sportování a životní styl
Tréninky za sluníčka, sněhu, deště, bláta, duhy. Nic by nevystihlo prosince líp. Spíš takové aprílové počasí. Náš byt byl pod haldou oblečení, protože jeden den to bylo skoro na krátký rukáv, další na termoprádlo. Na instagramu mi chodily zprávy od různých lidí, že jsem blázen, když sportuju za deště a sněhu. Mně to nepřijde divné. Když se člověk dobře obleče, je úplně jedno, jak venku je. To že zmoknu mě opravdu netrápí.😀Jediná nepříjemnost je, když se jede na kole dlouho do kopce - to ze mě leje pot, a potom z kopce - to většinou trochu prochladnu.
V plavání jsem se lehce zlepšila ohledně flexibility ramen, kterou jsem poctivě trénovala. Dostala jsem pochvalu od "plaveckého trenéra" kterému mám posílat každý měsíc video.
Na kole jsem si zkusila jaké to jezdit na sněhu a ledu. Nejlepší vyjížďka měsíce - na Bukovku. Původně to měl být trénink po rovině. Já jsem ale chtěla zážitek, protože se jednalo o poslední trénink roku 2017. Byl to spíš boj o přežití a myslím si, že mě Anička ještě teď proklíná.😅
Běh byl zase příjemná záležitost, především díky vytrvalostním běhům. Zaběhla jsem si krásně 20km, pěkně na pohodu a mám z toho hroznou radost.🙈Kdyby to takhle šlo vždycky...
V posilovně se moc ráda nezdržuju, takže když přišla 14 dní pauza od činek, jásala jsem. Díky tomu jsem měla ještě víc času na moji milovanou jógu, kterou jsem opravdu nešidila.
Stravování mělo něco přes týden plánovanou pauzu. Nehlídala jsem se a neomezovala. Za normálních okolností jsem v kalorickém deficitu, takže jsem hodně nabyla na síle a třeba u běhu jsem pocítila znatelný rozdíl.
Když to shrnu, jsem z letošní zimní sezóny nadšená.
Po doběhu zbyla ještě síla na kravinky.
Dobrodružství na Bukovce.

Spálené kalorie po 20km běhu.

TOP úlovek(ky) měsíce
Úlovky měsíce jsou pro mě všechny dárky, které jsem dostala k Vánocům. Není nad to, když máte kolem sebe lidi, kteří vás znají a ví, čím vám udělají radost.😊Unudila bych vás fotkama k smrti. Takže jen ve zkratce. Dárky s motivem Harryho Pottera, mega knížka o józe, oblečení, botky, startovné na závody, různé vouchery...

Citát měsíce
Jelikož byl tento měsíc především ve znamení rodiny, zakončím článek citátem jak jinak, než o rodině.
Rodina je jednou z nevyhnutelných podmínek štěstí.    -Lev Nikolajevič Tolstoj

Doufám a věřím, že jste si Vánoce náležitě užili. Že jste si odpočinuli, načerpali síly. Přeji vám, ať vykročíte do Nového roku tou správnou nohou a ať je pro vás nadcházející rok ten nejlepší! U dalšího článku, ahoj!

You Might Also Like

2 komentářů

  1. Markét, opět moc moc krásný článek a fotky! <3
    Obdivuju Tvé zimní ježdění na kole - sice jsme si pro tento rok s Tadeášem předsevzeli, že budeme jezdit víc (navíc to mám tak trochu "přikázané" od fyzioterapeuta:D), ale stejně to vidím, že vyrazíme tak nejdřív v březnu.(#zima)
    Díky za tipy na výlety, ta Císařská vyhlídka vypadá parádně. No a Milešovka.. na tu se, ostudy, chystáme už asi rok.
    Hodně štěstí a především zdraví do nového roku. Ať se vám letos úrazy vyhýbají VELKÝM obloukem.:-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc děkuji za reakci!
      Ono je možná i lepší s tím kolem počkat. Já jsem posera, ale Dan třeba jezdí dost neohroženě a už mu to stihlo ujet.
      Jinak na Milešovku doporučuju vychytat počasí, je to pak nezapomenutelný zážitek!
      A ještě jednou děkujeme za přání. :)

      Vymazat

Oblíbené

Like us on Facebook