5 TOP našich výletů

11:02

Výlety během půl roku nastřádané. Mácháč, Praha, Holandsko... Čtěte, kde dobíjím baterky já!😊

Netradiční dva dny v Praze

Dostal se nám do rukou voucher - přespání na lodi Rohan boat, se snídaní. Neváhali jsme, zarezervovali termín a vydali se do matičky Prahy. Celou dobu jsem si myslela, že budeme plout po Vltavě, ale omyl. Jednalo se o čtyřhvězdičkovou luxusně zrenovovanou loď, která kotvila na adrese U Libeňského mostu.
Pevně zakotvená...

Po milém uvítání jsme se šli ubytovat do spodních prostor (jako ta nejchudší vrstva v Titanicu😂). Čekala na nás kajuta classic, která teda vypadala na fotkách MNOHEM větší.😄V místnosti byla manželská postel, naproti telka, skříň a wc dohromady se sprchou. Sociálky byly řešeny opravdu zvláštně, protože záchod byl propojený pomocí umyvadla se sprchou, která vlastně neměla závěs a voda tekla všude. Ale pokoj jinak útulný, voňavý a čistý. A v úrovni okna voda! To se mi moc nelíbilo, člověk měl hned ještě víc stísněný pocit. Podtrženo sečteno, být tam na týdenní dovolené, asi by hrozilo, že se z toho miniaturního prostoru zblázníme.😁Aneb pokoj tak malý, že když potřebuješ změnit názor, musíš jít ven!😂
Klaustrofibici, pozor!
Naštěstí jsme neměli moc času mačkat se na pokoji, protože jsme měli v plánu projížďku lodí Bohemia rhapsody v centru. Do navigačky jsme zadali Čechův most a počítali s tím, že zaparkujeme u právnické fakulty. Samozřejmě všude bylo obsazeno, a ještě ke všemu se druhý den běžel pražský půlmaraton, takže přípravy v plném proudu. Nechtěli jsme si s tím dělat hlavu, takže jsme zaparkovali v podzemce za 60,-Kč/hodinu. Po Náplavce jsme se dostali kolem všech těch lidí a lodí k té "naší" a už se nemohli dočkat co nás čeká. Bohemia rhapsody je jedna z nejmodernějších lodí v Praze na Vltavě, a co vám budu povídat, bylo to přesně podle mého gusta. Jen jsme vypluli, už jsme měli na stole pití a houstičky s dipem. Při západu slunce nám začali hrát dva kytáristi a krásně tím dokreslili celkovou atmosféru. Kdybych už nebyla zasnoubená, říkala bych si, že teď je to přesně ten okamžik.😄
😍😍😍
Ze zasněného pohledu na stověžatou Prahu, zalitou zlatým světlem mě vytrhla až vůně rautu. Velký výběr, všechno vypadalo neodolatelně. Člověk měl takové to nutkání ochutnat i to, co by si normálně nevybral. Když se setmělo, šli jsme se podívat ke kapitánovi do kajuty. Odtud byla vidět ta spousta lodí, která spolu s námi rozrážela hladinu tmavé Vltavy. Po ukončení plavby jsme se vrátili na Rohan boat a těšili se na snídani další den.
Záď s Karlovým mostem.

Ráno jsme vstávali před sedmou, protože jsme měli v plánu zúčastnit se veletrhu FORBIKES. Hned co jsme si sbalili, jsme se dostavili jako jedni z prvních na snídani, která odpovídala standardu čtyř hvězd. Dan byl nadšený ze sladkého výběru, mně udělaly radost párky s vajíčkama.
Řádná snídaně je základ.

Po jídle jsme se se vrátili pro věci a po zastávce na recepci jsme se vydali ještě na chvíli do centra a potom tedy na veletrh. FORBIKES se konalo v Letňanech, byla to vícedenní akce, takže najít místo k zaparkování bylo jednoduché, a ještě jsme si mohli vybírat. Hned jsme se vydali dovnitř a šli si projít jednotlivé stánky. Co chvíli jsme se někde zakecali, až jsme málem nestihli autogramiádu Ondry Cinka u stánku Merida. Dan měl v tu chvíli povinnosti, co se týkalo In Move Productions, takže jsem asi 2 hodiny stála na místě a modlila se, ať už jedeme domu.😂
Dan v akci.

Ke konci jsme si ještě prošli pár stánků a celý vyčerpaní se odplazili k autu. Byli jsme sakra rádi, že jedeme zpět na klidný sever.
Přespání a plavba na mě udělali velký dojem a musím říct, že jsem si to moc užila. Určitě doporučuju vidět Prahu aspoň jednou i jinak, než ze souše, ještě když se jedná o takovou romanťárnu.😛To samé ubytování na Rohanu, kde můžete večer posedět na přídi, jít na wellnes a užít si pořádný relax ve dvou.

Zmrzlinárna Stráž pod Ralskem

Cestou z Krkonoš, kde jsme přespávali ve stanu na sněhu (psala jsem zde), se mi ještě nechtělo domu. Během chvilky jsem na internetu objevila zmrzlinárnu - zajížďka jen pár km. Nadšeně jsme se vydali směr Stráž pod Ralskem a už jsme se nemohli dočkat, až vše uvidíme na vlastní oči. Po zadání do navigace jsme zmrzlinárnu našli hned a i zaparkovat přímo u ní se nám podařilo. Koho by napadlo, že něco takového tady na severu vůbec máme. Společnost začala s výrobou zmrzliny v roce 2000 a doposud vyrobili více než 300 druhů. Zajímavé je, že jako jediní v Evropě nabízí 140 druhů zmrzlin během sezóny! A ještě zajímavější jsou jejich netradiční příchutě. Kdybych to neviděla, asi bych nevěřila.😀 Bezlepkové a dia zmrzliny člověka nepřekvapí, ale masové, sýrové, alkoholické, a zeleninové? Ano, opravdu.
Vybrali byste si?
Tak jakou?

Ten den byla možnost ochutnat příchutě jako čabajková, balkánský sýr, chlebová nebo třeba koprová. My jsme tu odvahu neměli. Já šla osvědčenou cestou - kokos, extra čokoláda a papaya. Dan byl odvážnější a ke klasickým příchutím zkusil kopeček energy drink. Lidí moc nebylo, aby taky jo, když byl duben.😄Ochutnávka neobvyklých příchutí nebyla nic pro nás, ostatně plné odpadkáče netknutých zmrzlin mluvily samy za sebe. Nám stačilo tam jen být.😊Určitě super výlet pro celou rodinu, třeba to vzít cestou z výletu. My se určitě vrátíme!

Kutná hora plná sportovních zážitků

Rok se s rokem sešel a jelikož jsme hrozně rádi pořád na jiném místě, rozhodli jsme se zase dojet do Kutné hory na Mistrovství Čech mužů a žen v kulturistice, physique, bodyfitness a bikinyfitness. Minulý rok se účastnil náš kamarád, letos jsme tam nikoho pořádně neměli. Pořád jde ale o událost, kde člověk vždy potká lidi, které zná a nebo obdivuje jen na internetu. Neváhala jsem a zarezervovala přes booking pobyt přímo v historickém centru - hotel Garni Na Havlíčku (***). Cena kolem 1300,- za 2 osoby, se snídaní.
Než jsme se dorazili k hotelu, potkali jsme cedulky s nápisem "MTB ČP". Takže jsem hned zapátrala na netu a nevěřila vlastním očím. Další den, kdy se konají závody na které máme koupené lístky, se tu jede český pohár v horských kolech a bude tu Jarda Kulhavý a spol. Nudit se teda rozhodně nebudeme.
Před hotelem jsme v pohodě našli parkování a ubytovali se. Hotel byl přímo naproti Vlašskému dvoru - bývalý královský palác, kde se razily pražské groše. Historie na člověka přímo dýchala. Pokojík jsme měli útulný, čistý, pěknou koupelnu, telku nad postelí, co víc si přát.
Tady jsme bydleli.🙆

A přímo naproti Vlašský dvůr.

Moc jsme se nerozmýšleli co podnikneme, a hned jsme se vydali obhlídnout závody horských kol. Do 10 min. jsme byli na místě, kde byl celkem ruch, jezdila zrovna mládež. Vydrželi jsme na trati docela dlouho a povzbuzovali co se dalo. Navečer jsme se vydali hledat restauraci, kde bychom se navečeřeli. Zároveň jsme si prošli historické centrum, které se nám moc líbilo. Dostali jsme se i k chrámu sv. Barbory, který i přes drobnou dešťovou přeháňku vyrazil dech. Obhlídli jsme si ho pouze zvenčí a já si říkala, že příště ten výlet zaměříme hlavně na turistiku a památky.
Malebné uličky kam se podíváš.

Chrám sv. Barbory

Co se týkalo jídla, všude byl kebab a pizza, dost restaurací bylo zavřeno (duben). Nakonec jsme se rozhodovali mezi italskou restaurací a takovou tou klasikou. Později jsme dost litovali, protože vybrat si klasiku byla chyba. Kdybych si přečetla recenze na netu, ani bychom tam nepáchli.😂Restaurace U Žlutého kola se s tím nepárala. Jídlo studené, jak z pytlíku, prostě něco, co si doma uděláte líp a nemusíte za to dávat takový peníze. Obsluha hrozně "nadšená", že přišli zákazníci, takže jsme tam nenechali ani korunu navíc. Hned po večeři jsme si dojeli do Kauflandu pro něco, čím si spravíme chuť a už se těšili na pokoj. Další den měl být totiž ještě nabitější.
Brzo ráno mě několikrát probudili ostatní hosti, dupající po dřevěných schodech (jediná nevýhoda hotýlku) dolů do vestibulu. Na snídani jsme museli do vedlejšího hotelu, kde jsme se i ubytovávali. Výběr byl od pohledu hrozně chudý, oproti tomu, když jsme byli na Rohan boat. Jediné co to tak nějak zachraňovalo byla možnost vybrat si ze snídaňového lístku - míchaná vejce, párky, hemenex... Po snídani jsme vyjeli směr kulturní dům Lorec. Na internetu byly všude upozornění, že vzhledem ke konání pouti není kde parkovat a policisté nebudou tolerantní. My jsme se rozhodli zaparkovat u prázdného Penny. U kulturního domu byla velká fronta, naštěstí ti, co měli už zakoupené lístky dlouho nečekali. I když jsme přišli dost brzo, moc jsme si místa vybírat nemohli. Po několika hodinách koukání (a že bylo na co) a sezení jsme toho měli plné brejle. Radši jsme se přesunuli na vzduch, na horská kola.
Bikiny na pódiu.

 Jen jsme dorazili, tak se odstartoval hlavní závod. Měli jsme sakra kliku. Takže jsme se přesouvali po trati, fandili a potkali i pár známých mezi závodníkama. Mně se to strašně líbilo, byla jsem ve svém živlu. Závodníci na dosah ruky, napínavá atmosféra, prostě zážitek. Vydrželi jsme až do konce. Potom jsme chtě nechtě museli domu, i když mně se vůbec nechtělo.😆
Jarda v akci!

Byl to perfektní víkend, kde všechno vyšlo úplně tip ťop. Určitě doporučuju historické centrum, člověk by potřeboval aspoň týden na to, aby si to všechno prošel. Doufám, že nám se to jednou poštěstí.

Holandsko po stopadesáté

Ani nevím, kolikrát jsme byli v Holandsku. Mamka tam má nejlepší kamarádku Stáňu, která je tam provdaná, studuje a pracuje. Od chvíle, kdy jsme tam začali jezdit, to tam naprosto miluju. S Danem jsme tam byli jednou, a hned jak se naskytla možnost jet znovu, neváhali jsme.
Cesta je na 7-8 hodin, protože Labotsovi bydlí pár km za německýma hranicema, ve městě Venlo. Byla jsem šťastná, že se zase uvidím se starými známými. Hned jsme oprášili angličtinu a těšili se, co další dny podnikneme. Vypíchla jsem jen ty nejlepší zážitky, jinak by to bylo na samostatný článek.

Nationaal Park De Maasduinen
Národní park protkaný jezírky, jezery a pískem. Vstup zdarma. Hned jak to šlo, tak jsme shodili boty a užívali si teplý písek. Vzduch voněl jehličím a tak nějak nám to všem připomnělo Chorvatsko.😁Na několika místech se lidé koupali, voda byla na první namočení docela studená, ale čistá a nádherně modrá. Nakonec z toho byla krásná procházka přírodou, plno možností kudy jít. My jsme asi 7km okruhem prošli to nejdůležitější. Cestou jsme viděli i dětská hřiště, místa na pikniky a relax.
Stále jsme v Holandsku?
Okno do jiného světa.
Písek všude.

Zmrzlinárna Clevers ve Venlo
Cestou z národního parku jsme zavítali do zmrzlinárny Clevers. To bylo něco pro mě! Celou nabídku jsem v holandštině prolítla za pár sekund, ale vybrat jsem si nemohla. Zmrzlé jogurty, klasické zmrzliny, freshe, zmrzliny s dezertama... U mě vyhrála vanilková zmrzka s brownies. Ostatní si dali mražené jogurty nebo kopečky s ovocem. Nebe samo prostě.😍
Jsme v ráji!

Hmm...jedna z TOP zmrzlin v mým životě!😍

De Biesboch

Další národní park, o rozloze asi 90 km čtverečních, největší přílivová oblast v Evropě. V plánu bylo projet se na lodičkách, hrozně mě to nadchlo a těšila jsem se. Bohužel všechny lodičky byly půjčené, takže nezbývalo nic jiného, než si to projít pěšky vysekanýma pěšinkama. Zase bylo kvantum možností kudy jít, člověk by tam mohl být celý den. Chvilkama jsme procházeli mokřadama a pralesem - šílené vlhko, kapalo na nás ze stromů, prapodivné skřeky z křoví...😄My jsme se po 4km rozhodli zase přesunout jinam. A to do přilehlé vesničky s přístavem, která byla jak z pohádky. Domky jeden jak druhý, kanály jak v Benátkách. Procházkou jsme se dostali k přístavu, kde jsme posvačili a vrátili se domu.
Prostě prales.

Bez mlýnu by nebylo Holandsko.

Malebné uličky.

Holandské Benátky.

Severní moře
Co vám budu povídat, severní moře miluju. Vůbec mě to tak pořád táhne na sever a jsem tam mnohen radši než třeba v Itálii, Portugalsku atd. Zavítali jsme na pláž, kde už jsme s Danem byli. Jedná se o nuda pláž, kde člověk může být i oblečený. Jen je tam míň lidí. A to jsme o víkendu ocenili. První co jsme udělali bylo, že jsme si šli zaběhat. Dan s taťkou mi zmizeli hned po prvním kilometru, takže jsem na to byla sama. Vedro začínalo být pro mě neúnosné, takže jsem udělala obrátku a nemohla se dočkat až se napiju.😓Nakonec z toho bylo 4,2 km a mně bylo jasné, že další den nebudu chodit. Při běhu na boso, a ještě v písku jsem nucena běžet trochu jinak a některé svaly zapojuju mnohem víc. RIP moje lýtka.😆Dan s taťkou běželi přes 15 km a nadšeně vyprávěli o majáku, ke kterému doběhli. Na pláži jsme jinak strávili celý den. Do moře jsme samozřejmě šli, i když bylo šíleně studené. K večeru se ochladilo, lidi začali mizet a i my jsme to nakonec vzdali.
Jupí, jde se na pláž!

Běh po pláži, dalo to zabrat.

Tohle miluju.

Nechci pryč.

Kdo v Holandsku nebyl a má rád země, které jsou od nás na sever, byl by určitě mile překvapen a potěšen. Kultura, mentalita a jídlo, to se mě za těch několik let, co tam jezdíme dotklo a je mi to blízké. Věřím, že nejen pro mě je tahle země srdeční záležitost.

Mácháčská klasika
Jeden den mi přišla zpráva od kamarádky, že by něco podnikla. Potom co mi napsala, že bychom mohly na Mácháč, proběhnout se, zaplavat a posedět, jsem věděla, že TOHLE je to co potřebuju. Druhý den jsme po 16h vyrazili směr Doksy. Na Mácháči jsem byla jednou se školou. Je to pro mě spíš takové "semeniště hříchů", takže jsem nevěděla, co pořádně čekat.😂Trochu byly zmatky s parkováním, nakonec jsme to nechaly u hospody Sparta a pěšo vyrazily na pláž. Oproti sezóně bylo mrtvo (si myslím). Sem tam uřvaný partičky němců. My jsme se usadily na pláži a chystaly se do vody. Počasí nám přálo, i sluníčko vylezlo a my jsme si nakonec docela i zaplavaly. Moc mi to sedlo, jelikož mám s přírodním koupáním trochu problém, byla jsem ráda, že jsem se rozplavala. Na pláži jsme si potom pokecely a já si dala něco málo z jógy, do té doby, než k nám přiběhli němčouři posilnění alkoholem. Chtěli cvičit jógu s náma, byli hlučný a obnažovali se. Naštěstí jsme se jich zbavily.😄Při západu slunce jsme se kochaly vodní hladinou a výhledem na zalesněné kopečky. Musím přiznat, že se mi tam líbilo a říkala jsem si, proč jsme tam s Danem ještě nebyli. Bezkonkurenční tréninkové prostředí. Ano, během prázdnin ráj puberťáků, člověk by asi musel pečlivě zvažovat, kde přespí. Ale ano, umím si tam představit strávit týden. Za těch pár hodin jsem si dobila baterky tak, jak za dlouhou dobu ne. Nemůžu se dočkat, až se tam vrátím a využiju veškerý potenciál, který se nabízí.
Mácháčská pohoda.

Plavání bodlo.

Trochu srandy.

Mácháč je určitě skvělá volba pro všechny, kteří mají blízko ke sportu (o kalbách a alkoholu se zmiňovat nebudu). Člověk si s trochou nadsázky přijde jako u moře.😄Výběr kempů, penzionů, na pláži si vždycky najdete kam si sednout a dát si jídlo. Jen bohužel v létě to tam bude trochu divočejší.

Děkuju za pozornost, mějte se krásně, cestujte a poznávejte! I kdyby jen v rámci naší krásné republiky! Ahoj!



You Might Also Like

0 komentářů

Oblíbené

Like us on Facebook